Delfín, základní článek hnutí Brontosaurus
zpravodaj e-mailem
přihlaste se k odběru novinek
zprávy z akcí
Berounka 9. – 17. 7. 2004
Když jsme se všichni rozespalí sešli v 1 hodinu v noci ze čtvrtka na pátek ve vestibulu olomouckého nádraží, nikdo si ani zdaleka nedokázal představit, jak těžké bude loučení po devíti dnech společně strávených na vodě. Ze začátku jsme se navzájem neznali, ale po mnohahodinové cestě vlakem přes Prahu do Plzně se z nás začal pomalu, ale jistě vytvářet skvělý kolektiv lidí se společným zájmem o sport a pobyt v přírodě.
Naše pouť po vodě začala ve 2 hodiny odpoledne pod plzeňským mostem. Přestože byl první den zkrácený naší cestou na místo činu, ujeli jsme za toto odpoledne stejnou vzdálenost jako každý jiný den, a to necelých 23 kilometrů. Vzhledem k tomu, že nám vycházelo na den v průměru 18 kilometrů a my jeli prvních 5 dní již zmíněných třiadvacet, zůstával nám den volna. Pro odpočinek jsme si zvolili středu 14. 7. Celý tento den jsme strávili pěší túrou po okolí našeho tábořiště, což byl pro tuto noc terasový lom Alcazar. Navštívili jsme lomy Mexiko a Velkou Ameriku. V jednom z malých přilehlých lomů s názvem Pusťák jsme vlezli do staré těžební štoly. Po hodinovém probádání komplexu podzemních chodeb jsme se objevili v okně uprostřed skalní stěny zatopeného lomu Malá Amerika. Kolem šesté hodiny večer jsme se plni zážitků vrátili do tábora. Následující noc se nám stala osudnou, protože nám byly odcizeny tři lodě. Našli jsme jen jednu z nich, takže čtvrteční dopoledne nám zpestřili příslušníci policie sepisováním protokolu. Poslední dva dny jízdy byly zajímavější o to, že na některých lodích pluli 3 vodáci a ostatní posádky se podělily o jejich bagáž. Poslední večer jsme nocovali u loděnice v okrajové části Prahy.
Ovšem je potřeba podotknout, že jsme celé dny jen nepádlovali, ale také jsme navštívili spoustu zajímavých míst, jako jsou zříceniny Libštejna a Liblína, Křivoklát, Karlštejn, zříceninu Kazína a další. Večerní program byl vždy zpestřen jednou z etap celotáborové hry. Příroda kolem Berounky je velmi krásná a rozmanitá, takže není divu, že lesy kolem jejího toku jsou většinou zařazeny do různých stupňů ochrany přírody (CHKO, NPR). Pro nás to bohužel znamenalo, že jsme většinu nocí strávili v kempech a jen vyjímečně jsme se mohli utábořit nikým nerušeni ve volné přírodě. Vzhledem k nepříliš teplému a vyjímečně i deštivému počasí nebyla řeka přecpána vodáky a my si tedy mohli plně vychutnat její tajemná zákoutí, jezy a okolní přírodu.
Myslím, že se letošní tábor opravdu vydařil, a doufám, že se příští rok na vodě opět setkám s novými skvělými lidmi jako letos.
ŘÍZEK