Delfín, základní článek hnutí Brontosaurus

zprávy z akcí

Jarní toulání, Hostýnské vrchy 21. - 23. 3. 2003

Uprostřed Hostýnských hvozdů, tam, kde do nočního ticha neproniknou elektrická světla civilizace, je srub Zálesácké 10, který nám bude po dvě noci domovem. Podíváme se na Tesák, Hostýn, Skalný, navštívíme 4 studánky, jednu malou jeskyni, jednu malou zříceninu a pomníček U tří kamenů. To vše se dá stihnout za jeden jarní víkend. Tak neváhej a pojeď s námi, bude to stát za to!

Účastníci: Tomáš Weidinger, Vojta Kvapil (Čert), Honza Kvapil (Veverka), Tomáš Fojtík (Scénik), Pepa Kubeček, Honza Štěpánek (Sladkožrout), Alča Tlachová, Luboš Novák (Šobul), Jirka Crhonek, Karel Jílek (Dingo), Hanka Procházková

Sraz byl v pátek v 16:45 na nádraží v Olomouci, odtud se všichni přesunuli vlakem do Přerova, kde jsme čekali já a Dingo s mikrobusem. Naložili jsme děti a Alču se Šobulem, nakoupili něco na jídlo a vyrazili vstříc víkendovému dobrodružství. Cestou jsme se zastavili v Rajnochvicích v restauraci "Ve dvoře" na čaj. Chajdu jsme našli celkem bez problémů, protože jsme tam už jednou byli. Říkali jsme si, jak nám tentokrát všechno vychází, ale to jsme nevěděli, že překvapení nás teprve čeká. Když jsme se dostali dovnitř, zjistili jsme, že v kuchyni chybí plotna na kamnech. No nic, řekla jsem si, vařič tu je a v místnosti, kde se spí, kamna fungují, ale chyba lávky! Kamna sice fungovala, ale vařič stávkoval. Nakonec se ukázalo, že je prázdná bomba, takže vařit se sice dá, ale jen a pouze za neustálého protřepávání bomby. Ještěže jsem měla jídlo uvařené z domu, takže jsme jenom ohřívali. Na večeři jsem "uvařila" vepřový guláš s knedlíkem. Vzhledem k tomu, že ho moc nezbylo, tak asi nebyl špatný. Po večeři děti zalezli do kamrlíku na spaní a za chvíli usnuly. My dospělí jsme ještě v kuchyni vařili čaj na ráno a snažili se si navzájem vsugerovat, že je nám teplo, ale nedařilo se nám to, takže jsme uvařili čaj a šli jsme spát taky.

V sobotu ráno se děti vzbudily brzo a dělaly takový rachot, že nás vytáhly z postele v 7 hodin! Dingo se trochu naštval a poslal kluky na dřevo. Já jsem zatím připravila snídani a po snídani jsme vyrazili na Tesák, kde jsme se stavili v restauraci. Na Tesáku se k nám připojil Jirka. Z Tesáku jsme pokračovali ke Smrduté jeskyni. Původně jsme mysleli, že mapu svěříme klukům, ale kdyby nás vedli oni, tak bychom tam byli asi ještě teď. U jeskyně jsme rozdělali oheň a opekli si špekáčky. Kluci samozřejmě museli jeskyni důkladně prozkoumat, takže vylezli jak prasátka - zvláště někteří. Když jsme měli všichni konečně plná bříška, vydali jsme se k Partyzánskému bunkru a od něj k Theodorovu pramenu, který zase prozkoumal důkladně Dingo - měřili jsme teplotu, Ph, dusičnany a podobné věci. Potom jsme studánku ještě trošku poupravili (zjistili jsme, že Čert by se určitě uživil jako výkopový dělník) a vyrazili přes sedlo zpět do chajdy (někteří i po zadku, protože v lese na cestách byl led). Na večeři jsem udělala těstoviny se smetanovou omáčkou (známé jako "plpa"). Potom jsme hráli trošku na kytaru, na detektivy a postupně jsme usínali.

V neděli jsme po snídani děti a Alču se Šobulem poslali na Tesák a já s Dingem jsme ještě uklízeli chatu. Potom jsme nasedli do auta a rozjeli se na Tesák. Schválně píšu rozjeli, protože jsme ujeli asi půl kilometru a auto zdechlo a už jsme nenastartovali. Museli jsme vyskládat všechny batohy, abychom se dostali k motoru. Dingo správně odtušil, že se ucpal filtr, tak přepojil naftu z nádrže přímo do motoru a autíčko zase nastartovalo. Na Tesáku jsem se s dětmi rozloučila a odjela s mikrobusem do Bystřice, takže nedělní dění znám jen zprostředkovaně. Ostatní vyrazili z Tesáku na Machovu studánku, kde se naobědvali a pokračovali na Klapinov, aby se podívali na srub, kde jsme původně měli být. Na Klapinově hráli trojnožku a ještě další blbiny, které vymýšlel Dingo. Potom prozkoumali Veverkovu studánku a přes Skalný dorazili na Hostýn, kde si prohlídli kapli a Svatý pramen. Z Hostýna už jenom sešli do Bystřice, kde na ně čekal mikrobus. Zdálo by se, že akce proběhla bez problémů, ale ještě jeden zádrhel se objevil na cestě zpátky - v Přerově ujel dětem vlak do Olomouce, takže Dingo je musel odvézt na otočku autem.

Kdybych měla akci ze svého pohledu zhodnotit, řekla bych, že to byla pěkná akce. Po celou dobu nám svítilo sluníčko, děli (až na ranní buzení) byly super, chata, i když nebyla dokonalá, byla v pěkné přírodě a viděli a zažili jsme toho na jeden víkend taky ažaž. Doufám, že se nám takhle vydaří všechny akce.

Hanka